Stěhování národů a rozdělení Římské říše

Kvůli vysychání středoasijských stepí, se dali do pohybu tamní kočovné kmeny → 375 n. l. Hunové překročili Ural a vpadli do Evropy. 

→ před sebou tlačí další germánské kmeny usazené v Černomoří (Ostrogóty, Vizigóty,…) - tyto kmeny napadají Římské hranice a Římané je usazují v pohraničí jako Federáty (= spojence) X Římané nejsou nadšeni z přílivu Germánů - 378 n. l. v bitvě u Hadrianopole, kde Vizigóti porazili Římany - císař Theodosius s nimi uzavřel nové spojenecké smlouvy. 

Germáni a míšenci Germánů a Římanů získávají pozice ve státní správě a armádě např. vojevůdce Stillicho. 

Císař Theodosius před svou smrtí, v roce 385 n. l., rozdělil říši mezi své syny Arcadia (-Východořímská říše, VŘŘ - Konstantinopol) a Honoria (- Západořímská, ZŘŘ - Ravenna, Milán) 

Ve VŘŘ přetrvává helénistický vliv X ZŘŘ není schopna čelit nájezdům germánských kmenů, největší vliv má Stilicho - s pomocí Vizigótů chtěl ovládnout celou říši X Zavražděn (408 n. l.) - Vizigótský král Alarich roku 410 vyplenil Řím. 

Západořímští císaři se definitivně stali loutkami různých vojevůdců či vrcholných státních úředníků